Mimoriadny hudobný večer pripravil pre svojich verných poslucháčov Český akademický zbor s dirigentom Michalom Vajdom. Recenziu napísala Judita Kučerová.

Mimořádný hudební večer připravil pro své věrné posluchače Český akademický sbor s dirigentem Michalem Vajdou. Při příležitosti 20. výročí založení pěveckého tělesa zazněla dne 17. dubna 2024 v brněnském Besedním domě dvě velká vokálně-instrumentální díla americké a české hudební provenience. Při jejich interpretaci spolupracovali se sborem pěvci Lenka Cafourková, Tomáš Kořínek, Tadeáš Hoza a členové Filharmonie Brno. Dirigoval Michal Vajda.

V první polovině večera byla uvedena v české premiéře kompozice To shiver the Sky pro sopránové a tenorové sólo, sbor a orchestr amerického hudebního tvůrce Christophera Tina (1976). Skladatel čínského původu, věnující se převážně sborové a orchestrální tvorbě, ale i filmové a televizní hudbě, se nejvíce proslavil hudebními alby k počítačovým hrám. V této oblasti získal i dvě ceny Grammy za výjimečné úspěchy v hudebním průmyslu. Tinovy kompozice v mimohudební rovině reflektují nejrůznější přírodní nebo společenské jevy, např. nepřetržitý cyklus dne a noci, koloběh vody, vymírání některých druhů ptáků apod. Inspirací a obsahem hudebního díla (z roku 2020), uvedeného na jubilejním koncertě sboru, se stala myšlenka o touze lidstva létat, podmanit si vzdušný prostor.

Autor rozčlenil kompozici do 11 částí, v nichž uplatnil zdánlivě nesourodé textové komponenty, spjaté s historií létání a přáním člověka ovládnout vesmír. S texty, vytvořenými v průběhu více než dvou tisíciletí (od staroindických eposů až po básně nebo prózu Ovidia, da Vinciho, Alighieriho, Koperníka, Verna, von Zeppelina a dalších, ale i proslovy Gagarina nebo J. F. Kennedyho) a propojenými jednotnou obsahovou linií, výtečně souzněla hudební složka díla.  Působivost kompozice podtrhla vynikající interpretace všech účinkujících. Orientaci posluchačů v její struktuře napomohl také pečlivě připravený programový bulletin s použitými texty.

Více než hodinové dílo (uvedené v téměř nepřetržitém sledu) strhlo posluchače již od prvních tónů. Z provedení vyznívala promyšlená koncepce dirigenta, jeho precizní přístup ke skladbě a intepretaci členů sboru, orchestru i sólistů. Jasnými a přesvědčivými gesty řídil obě hudební tělesa i sólisty a přispěl k vynikajícímu vyznění díla.

Výborné technické zvládnutí partu a pestrou paletu hudebních výrazů předvedli všichni zapojení umělci, sóloví pěvci Lenka Cafourková a Tomáš Kořínek, hráči brněnské filharmonie i sboristé. Pasáže se sopránovým sólem patřily k neobyčejně emotivním momentům díla. Výkon Českého akademického sboru byl standardně na velmi vysoké umělecké úrovni. Třebaže není profesionálním tělesem, tvoří jej studenti a absolventi brněnských univerzit, jeho interpretační kvalita je mimořádná. Svědčí o tom ostatně četná nejvyšší ocenění v soutěžích a úspěšná vystoupení na českých i zahraničních pódiích.  Hudební vyjádření sboristů bylo opět pod vedením dirigenta technicky a intonačně spolehlivé, zvukově a barevně vyvážené ve všech hlasových skupinách, s využitím široké škály hudebních výrazů a s citem pro pravdivé tlumočení díla. V souladu s texty zpívanými v latině, italštině, francouzštině, němčině, polštině, ruštině, angličtině, sanskrtu se střídaly klidné, lyrické plochy s dramatickými nebo kontemplativními náladami, posluchač mohl prostřednictvím hudby prožít pocity radosti, pokory, lásky, smutku, rozjímání nebo odhodlání.

Druhou polovinu koncertu vyplnilo Te Deum, op. 103 Antonína Dvořáka. Vokálně-instrumentální dílo pro sopránové a barytonové sólo, sbor a orchestr (1892) autor zkomponoval na latinský text duchovního hymnu Te Deum laudamus. Jeho zařazení do programu a provedení příjemně kontrastovalo s americkou skladbou v první části večera. Interpretům se podařilo podtrhnout ušlechtilost a hloubku Dvořákovy kompozice, uvedené k poctě autora v Roce české hudby. Sólových partů se ujala opět sopranistka Lenka Cafourková a barytonista Tadeáš Hoza.

Z projevu sboru vyzníval – stejně jako v první polovině koncertu – cit pro hudební frázi a výstavbu kompozice, současně však také víra v umělecké vedení dirigenta a láska ke sborovému zpěvu. Tyto aspekty byly patrné i při setkání současných a bývalých členů a přátel sboru, uskutečněném po koncertě v Besedním domě.

Jubilejní koncert Českého akademického sboru nesmírně potěšil publikum ve zcela zaplněném sále Besedního domu. Posluchači ocenili hloubku, kultivovanost a uměleckou přesvědčivost projevu i dramaturgickou náplň večera. Koncert se zařadil k výrazným uměleckým počinům brněnského sborového umění, které má v moravské metropoli dlouholetou tradici. A je zřejmé, že sbormistrovská škola, započatá přibližně před sto lety Vilémem Steinmanem a rozvíjená zvláště Josefem Veselkou nebo jeho žáky má kontinuitu do dnešních dnů. Jedním z Veselkových nástupců je například Josef Pančík, bývalý sbormistr opery v Janáčkově divadle, který vybudoval sborové těleso vysoké umělecké úrovně a prestiže a před lety učil sbormistrovskému umění mimo jiné také Michala Vajdu. A vštěpoval mu zásady, předávané mezi generacemi sbormistrů – usilovat o pravdivé sdělení hudebního výrazu, uměleckou pokoru a tvrdou práci. Ukazuje se, že tyto hodnoty jsou platné navzdory času a přinášejí své ovoce.

Judita Kučerová

Zdroj foto: Jiří Pagáč